Konference Jan Palach












            ******************************************************************************************

            * Jan Palach a další živé pochodně v sovětském bloku
            ******************************************************************************************
            17. ledna 2019 proběhla v prostorách Univerzity Karlovy mezinárodní konference Jan Palach 

            pochodně v sovětském bloku. Zástupci z České republiky a okolních států zde debatovali nej
            Palachovi a jeho činu, ale i o dalších obětech, které podobně jako on zvolily sebeupálení 
            proti útlaku společnosti v dalších zemích východního bloku.


            Na konferenci vystoupili historici z České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Ukrajin
            Lotyšska. Hovořili o historickém a morálním dopadu sebeobětování jednotlivých „živých poch

            občany svých zemí, ale i v širších souvislostech. Spojujícím článkem byl dopad činu Jana P
            všech zemí utiskovaných tehdejší komunistickou totalitou.



            „Jan Palach je v naší zemi nejznámější živou pochodní, ale nesmíme zapomínat ani na ostatn

            Evžen Plocek a řada podobně smýšlejících lidí v okolních zemích si podobně jako Palach uvě
            situace v zemích tehdejšího východního bloku. Z jiskry často vzejde plamen a tito lidé byl
            které v těchto zemích zažehly plamen změn, díky němuž dnes můžeme žít ve svobodné Evropě,“

            prorektor Univerzity Karlovy.

            Jana Palacha ve svém činu následovali v 70. a 80. letech minulého století další lidé. V te

            Československu se podobně jako on upálili Josef Hlavatý, Jan Zajíc a Evžen Plocek, v okoln
            Vasyl Makuch (Ukrajina), Sándor Bauer (Maďarsko), Elijahu Rips (Lotyšsko), Romas Kalanta (
            Brüsewitz (bývalá NDR). Vůbec první obětí východního bloku se stal polský úředník Ryszard 

            na protest proti srpnové invazi pěti států Varšavské smlouvy do Československa upálil už 8